Proč vysocí lidé vydělávají více

Tento jev dostal v odborných kruzích vlastní termín – výšková prémie (Height Premium).

Poznámka: Článek byl vytvořen s pomocí AI, zdroje odkontroloval a potvrdil člověk.

Cena jednoho centimetru

Přelomový důkaz o korelaci mezi výškou a finančním ohodnocením přinesla rozsáhlá studie psychologů Timothyho Judge a Daniela Cablea z roku 2004, publikovaná v Journal of Applied Psychology. Vědci analyzovali data od tisíců respondentů a dospěli k zajímavému závěru.

Zjistili, že každý palec (2,54 cm) výšky nad populační průměr přináší v USA průměrně o 789 dolarů ročně navíc. Pokud tuto částku přepočteme na dnešní úroveň s ohledem na inflaci k roku 2026, bavíme se o více než 1 300 dolarech za každý palec. Za 30 let trvající kariéru tak může výškový rozdíl znamenat statisícové rozdíly v celkových výdělcích.

Halo efekt v zasedacích místnostech

Proč k tomuto nepoměru dochází? Psychologové a personalisté tento jev vysvětlují takzvaným "halo efektem". Jde o kognitivní zkreslení, při kterém má lidský mozek podvědomou tendenci přiřazovat fyzicky výrazným (a dominantním) lidem další pozitivní vlastnosti.

Když vidíme vysokého člověka, naše podvědomí si ho automaticky spojí s vlastnostmi, jako je vyšší inteligence, větší kompetence a profesionalita, sebevědomí.

To v praxi vede k tomu, že vysocí jedinci častěji vyhrávají výběrová řízení, snáze si vyjednají zvýšení platu a jsou rychleji povyšováni.

Nadvláda dlouhánů ve Fortune 500

Nejkřiklavěji se výšková prémie projevuje v nejvyšších patrech globálního byznysu. Při pohledu na ředitele (CEO) největších amerických korporací tvořících žebříček Fortune 500 zjistíme, že jejich výškový průměr naprosto neodpovídá běžné populaci.

Ačkoliv muži s výškou nad 188 cm tvoří méně než 4 % populace, v elitním byznysu drží téměř třetinu těch nejvlivnějších pozic. Data tak naznačují, že korporátní žebřík se zkrátka lépe šplhá těm, kteří už od přírody začínají o něco výš.

Ženy a výška v byznysu

Fenomén výškové prémie se rozhodně nevyhýbá ani ženám, ačkoliv u nich funguje v mírně odlišných a sociologicky složitějších souvislostech než u mužů. I v ženském byznysu platí, že centimetry navíc znamenají peníze a vliv navíc.

Studie o vysokých ženách v kariéře:

1. Výšková prémie u žen:

Akademičtí výzkumníci opakovaně potvrdili, že výšková prémie není čistě mužskou záležitostí. Ženy z ní těží také, i když procentuální nárůst mzdy je o něco nižší než u jejich mužských kolegů.

• Studie Case a Paxson (2008): Využitím rozsáhlých dat (včetně British Household Panel Survey) tito výzkumníci prokázali, že každý palec (2,54 cm) výšky navíc přináší ženám průměrné zvýšení mzdy o 1,5 až 1,8 %.
• Australská studie (University of Sydney, 2009): Výzkumníci analyzovali korelaci mezi fyzickými parametry a platem. Zjistili, že za každých 10 centimetrů výšky navíc se hodinová mzda žen zvyšuje o 2 %.

Arianne Cohen ve své knize The Tall Book (2009) upozorňuje na zajímavý paradox. Ačkoliv vysoké ženy vydělávají statisticky výrazně více než menší ženy, stále u nich úřaduje takzvaný Gender Pay Gap. Vysoké ženy tak stále v průměru vydělávají méně než vysocí muži.

2. Halo efekt a překonávání bariér ve vedení

Pro ženy v byznysu představuje výška obrovskou výhodu při budování autority a překonávání předsudků, kterým manažerky často čelí.

• Fyzická asertivita: Výzkumy v oblasti organizačního chování ukazují, že vysoké ženy jsou podvědomě vnímány jako asertivnější, sebevědomější a méně zranitelné. V mužském byznysovém světě jim výška dává doslova schopnost "dívat se s muži z očí do očí", což redukuje tendenci okolí je přerušovat nebo ignorovat během porad.
• Ženy na pozicích CEO: Přestože data o výšce ženských ředitelek v žebříčku Fortune 500 nejsou tak komplexně zmapována jako u mužů (částečně proto, že ženy tvoří v tomto elitním klubu menšinu), dostupná personální data potvrzují, že úspěšné top manažerky jsou statisticky nadprůměrně vysoké v porovnání se zbytkem ženské populace.